Palác Broadway

Dům sestávající ze tří šestipatrových křídel patří k největším funkcionalistickým novostavbám v centru Prahy. Byl postaven podle projektu architektů Bohumíra Kozáka a Antonína Černého v letech 1936–1938. Zpočátku sloužila budova pro potřeby italských spořitelen a v části se nacházely byty. V suterénu bylo vybudováno kino, v současnosti je zde muzikálové Divadlo Broadway. Po roce 1980 byla budova upravena k administrativním účelům.

Složitý soubor novostavby zaujal místo klasicistního domu s obdélným dvorem při ulici Na Příkopě a staršího, původem snad středověkého domu s nepravidelným půdorysem při ulici Celetné. Pro italské pojišťovny Assicurazioni Generali a Modavia Generali ho podle projektu Bohumíra Kozáka a Antonína Černého, vypracovaného ve spolupráci se statiky Bohuslavem Daškem (klenby v pasáži) a Františkem Svatošem (klenba dnešního Divadla Broadway) provedla firma Wiesner a Ast.

Ve snaze vyrovnat se s nároky okolního prostředí zvolili projektanti domu uměřené, klasicky laděné prostředky funkcionalistického stylu, u nichž kladli důraz na ušlechtilost a trvanlivost materiálů a dokonalou formu detailů. Stavba prošla úpravami v letech 1942, 1956 (rekonstrukce kleneb v pasáži), 1968–69 (adaptace cukrárny a vinárny, arch. Kándl a Hlaváč), 1974, 1979–77, 1981, 1986, a 1991–93.

Komplex se skládá ze dvou šestipatrových křídel zasazených do front ulice Na Příkopě a Celetné a dalšího šestipatrového křídla odděleného od nich dvory. Všechna tři křídla jsou spojena do jednoho celku dvoupodlažními suterény, do nichž jsou pod oběma dvory a pod střešním křídlem vložen velký prostor divadla s kuloáry a třemi schodišti, a dále lomeným prostorem pasáží s dvěma velkými sklobetonovými báněmi na místě dvorů.

Všechna křídla mají železobetonovou skeletovou konstrukci dělící ji dovnitř do tří traktů, členěných dále příčkami. Křídlo do ulice Na Příkopě má devítiosou pětipatrovou fasádu s dalším ustupujícím patrem, mezi 4. a 5. patrem ji člení vystouplá jednoduchá římsa. Parter má skleněné výkladce s kovovými rámy, 1. patro bylo původně obloženo nerezovým plechem, další patra jsou obložena travertinem.

Do fasády jsou v pravidelných rozestupech vsazena obdélná, jedenkrát dělená okna v chromovaných kovových rámech. Architektonicky ztvárněná jsou i běžně neviditelná, keramickými dlaždicemi obložená průčelí obrácená do dvorů. Křídlo do Celetné má osmiosou pětipatrovou uliční fasádu s dalším mansardovým patrem v sedlové střeše, i ono dělí římsa mezi 4. a 5. patrem. Architekti tu odstoupili od záměru doplnit všechna okna malými balkony a vsadili zde do fasády jednoduchá čtyřdílná okna.

Do koridoru pasáže architekti vložili tři protáhlé, na čelech zaoblené ostrůvky s domovními schodišti a pokladnou divadla. Stěny pasáže si dosud zachovaly původní kovové rámování výkladců, prokládané kovovými funkcionalistickými dveřmi divadla a obchodů. V prostoru obou dvorů kryjí prostor pasáže dvě sklobetonové skořepinové báně ve tvaru klášterních kleneb s plochými obdélnými vrchními díly.

Prostor divadla s půlkruhově ukončeným hledištěm, obklopený na třech stranách širokými kuloáry, člení po obvodu divácké galerie na pilířích a kryje ho shora segmentová skořepinová klenba s vpadlými obdélnými poli. Tři schodiště do vyšších pater domu si zachovala původní mramorové obložení stěn, dveře, madla, skleněné výplně, zábradlí a ojediněle i původní osvětlovací tělesa.

V budově Paláce Broadway měla sídlit pražská pobočka společnosti Metro Goldwyn Mayer a její reprezentant získal sál do užívání. Kino bylo vybaveno ve své době nejmodernějším promítacím a zvukovým zařízením. Slavnostní otevření kina Broadway v suterénu Paláce Broadway se uskutečnilo 9. září 1938 premiérou filmu Hraběnka Walewská s Gretou Garbo a Charlesem Boyerem; při otevření slibovalo mnoho moderních vymožeností, jako jsou čalouněná sedadla, klimatizace, vlastní filmový týdeník Broadway aktualita a zařízení pro nedoslýchavé. O přestávkách měly být uváděny hudební a taneční vložky.

Období krátce po mnichovské dohodě přineslo vlnu počešťování i u názvů kin. Ještě dříve, než byl název „Broadway“ vyvěšen na fasádu, bylo kino přejmenováno koncem října 1938 na Na Příkopě. Po zahájení nacistické okupace byla provedena tzv. arizace kin v židovském majetku. Týkala se i kina Na Příkopě, jehož majiteli Leo Bergerovi se podařilo emigrovat. Jmenování tzv. „důvěrníka“ (Treuhänder) spravujícího kino Na Příkopě (stal se jím dr. Ernst Schweizer) oznámil tisk v srpnu 1939. V roce 1940 přešlo kino do majetku německého filmového koncernu UFA. V roce 1941, kdy ještě Německo ve válce na východní frontě vítězilo, bylo kino přejmenováno na UFA–Viktoria. Od června 1943 pak promítalo německé filmy „v předpremiéře“, pouze v němčině, bez českých titulků.

Ihned po osvobození v roce 1945 získalo kino Viktoria nové jméno Sevastopol a od 13. června 1945 promítalo sovětský film z roku 1944 o obraně Sevastopolu Malachovská mohyla. V roce 1957 se stal Sevastopol předpremiérovým kinem a stal se třetím nejnavštěvovanějším kinem v Praze (po Alfě a Blaníku). V letech 1986–1987 proběhla rekonstrukce, při které se počet sedadel snížil na 547. V září 1996 bylo kino přejmenováno na Cinema Broadway, jeho provoz byl ukončen v roce 1998. Po další rekonstrukci zde v roce 2001 zahájilo činnost Divadlo Broadway.

Vlastníkem je Česká republika a prostory jsou pronajímány. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který objekt v roce 2016 převzal od tehdejší státní Správy železniční a dopravní cesty, od roku 2021 usiluje o jeho prodej.

(Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-s-kinem-sevastopol-15841386 a https://cs.wikipedia.org/wiki/Palác_Broadway)